Pavouci ve flašce

Ještě nedávno jsem souhlasil s názorem, že zatímco Evropa si své dospívání již prodělala v éře křížových výprav, ocitá se islám v pubertě právě teď. Hledá svoji identitu, třebas i prostřednictvím cizích ideologií, v boji s nimi si ujasňuje své základní koncepce a především směřování.
Dneska to vidím úplně naopak, v krizi je Evropa, jež si (zatím) marně snaží stanovit své evropské hodnoty. Tyto hodnoty jsou zatím spíše chtěné, než existující, již v zárodku vysmívané (viz třeba debaty na Psu). Lze najít paralelu mezi individuálním vývojem a vývojem civilizace? Pokud ano, lze říci, že Evropa se ocitla v krizi středního věku.

Andělé a démoni, toto Brownovské a pevnostní téma, mne neodolatelně táhne k tomu, co dělám v poslední době hodně často; prohledávám staré tisky a manuskripty. A nakonec si říkám, proč se s vámi o nějaké dojmy nepodělit; je to takové mile vánoční téma; třeba někoho tohle zaujme.

Přirozenoprávní teorie stojí tradičně v oposici k positivně právní teorii, a říká spolu s Krakonošem a Radomilem Uhlířem v Kouři na adresu Zákonodárce "Tam nelez! Už je tam plno!" V praxi Montesquieovy trojdělby státní moci to znamená, že Soudce vyšťuchuje bidlem Zákonodárce z jedné místnosti jeho domečku řka "To je pro tebe 13. komnata. Můžeš si tam sice kecat, co chceš, ale já na to stejně nebudu brát ohled. Já se budu řídit tím, co tam už je a ty to nezměníš."

Motto:

„Bloudíme po jedovatých informačních dálnicích globálního světa, stále čekáme, až se totální odcizení zázračně promění v novou globální komunitu, takový sen sní tisíce internetových blogerů, kteří však každý den zjišťují, že zatím hrají jen maňáskové divadlo pro vyhladovělé děti z ghetta kdesi na půdě lágrového baráku.“

Jan Stern

 Na štičí rozkaz a Vladimírovo požádání otevřen nový članek. Prázdný, jen k diskuzím :-)

Norimberský proces byl. Cesta k Norimberskému procesu byla při tom dost trnitá, ba paradoxní. Jejím prazákladem byla dohoda stran, uzavřená v roce 1945, těsně po vítězství. Dohodly se zde samotné prazáklady toho, jak se bude postupovat; například, že čtyři mocnosti dodají každá dva soudce a jednoho žalobce (a ke všem bez omezení doprovodný tým).

Bez zajímavosti není, že už pod první dohodou čteme podpisy dvou pozdějších významných aktérů – hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a sovětského soudce Iona Nikitčenka.

Zrovna tihle dva prosazovali od počátku pojmout akci jako veřejný proces se vší parádou, při čemž Jackson – původně v menšině – zdůrazňoval i význam řádné obhajoby a dodržení všech přísných práv, které mají normální obžalovaní.

Což mnoho lidí tehdy chápat moc nechtělo.

Jako filosofický horor popisuje svůj nový film Jan Švankmajer, který měl v českých kinech premiéru 17. listopadu pod názvem "Šílení". Nehodlám zde psát recenzi – k tomu se ani necítím dosti povolán, a navíc, pro čtení této staťe ani není potřeba shlédnutí Švankmajerova chef-d'oeuvre. Chci se spíše věnovat ekonomickému aspektu tohoto filmu, který stojí v pozadí

Petr Fischer na BBC Zde shrnuje základní stereotypy debaty o nepokojích ve Francii mezi lidmi v České republice:

Aida se nechtěně velkolepým odkazem Zde trefila do jednoho mého oblíbeného tématu, které navíc vyvolává docela slušné vášně (jak vidno v debatě o Francii). Rozhovor je velkolepý. Sice se zjevně nepovedla obhajoba pavědy proti vědě (což byl zřejmě účel), ale ukázalo se, jak obrovské díry zejí na poli vědy samotné, teoreticky "jednotné" – pánové Grygar a Neubauer jsou oba výtečné exempláře svých druhů; jejich míjení se a nedorozumění považuji z mimořádně zajímavé a poučné.

Evropou stále obchází strašidlo, strašidlo komunismu. Rozděluje rodiny, oddaluje přátele, štepí diskusní skupiny. Málokdy se najde tolik vášnivých reakcí, jako když se začne mluvit o komunismu a socialismu. K napsání těchto řádek mne inspirovaly 3 momenty: Argonantův jednoznačný odpor k zákonnému zlu, nenávistné diskusní reakce pod článkem Lubora Dufka na Psu a mé vlastní představy o obsahu neuveřejněné “kolektivní” části Smeček pV-ho ;-))).

... z pocitu marnosti jsem začal psát tak trochu esej, tak trochu varování...    Na počátku věků, když lidé žili v jeskyních, se příběhy vyprávěly... pokud se našel vypravěč a ústním podáním předávaly dál
 Když bylo vynalezeno písmo, se příběhy zapisovaly... tedy nejspíš tesaly do kamene... velice úmorné. Pak se psaly na pergamen, na papír... ale stále ještě byl okruh příjemců příběhu velmi a velmi omezen.

...tato glosa se stále více podobá snaze o sdělení nesdělitelného. Základní myšlenka krouží kolem a nedaří se mi uchopit ji ve tvaru vhodném k vyjádření prostým textem. V mém pojetí se příliš dotýká niterna bytosti a je spíše křížencem, bastardem mezi úvahou a osobní zpovědí. Více než letmý dotek však tímto způsobem zprostředkovat nedokážu...

 Šedovous zpochybňuje jedno Argovo tvrzení – možná se ujme jako samostatné téma?     matematika v reálném světě mimo naši mysl vůbec neexistuje. (Šedovous – Mail – WWW) Vloženo 13.10.2005, 12:28:01  Příroda se řídí na té základní úrovni zákony fyziky, které bez vyjímky mají matematickou formu.  Naprosto nezávisle na naší mysli.

 Opět jedno téma k diskuzi, které si zaslouží oddělení od předchozího tématu. Vytvořen článek z původního Argonantova názoru včetně dosud vzniklých příspěvků. Aby byla zachována návaznost příspěvků s již zveřejněnými, bylo změněno pořadí – nejnovější komentáře budou až na konci.    Preventivně odděleny příspěvky o matematice, a založen extra článek. Když se neujme – není nic jednoduchší, než mazat.    Halladin

Tento příspěvek byl původně vložen do diskuze v Samomluvně.

Protože se mi ( a taky Mislead) zdál podnětný a zajímavý, vložil jsem ho zde jako samostatný článek.

( Samozřejmě s Argonantovým souhlasem).

Úpravu textu (vzhledovou) jsem provedl bez Argonantova souhlasu – nějak nebyl po ruce, takže za tu bijte mě.

Halladin

A teď už píše Argonantus:

Už se z toho stává můj zlozvyk; nadčasový delší canc za Psa věším sem. Takže s tím přirozeným právem se to má asi takto:

Malá změna na žádost publika. Zde není článek, ale jen komentáře. Článek je zde

   ¨Halladin

„….pavučina umožňuje oboje.vlastně cokoliv. Být, kým být chcete, být kým se zdáte, i být sám sebou“.. ..tak pravila onehdy v jednom psovském komentáři Mislead a tím mě vyprovokovala vrátit se znovu k již přežvýkanému tématu stylizace. Vždyť ona vlastně podpořila mé přesvědčení, že se stylizují všichni…i když třeba ne vždy. Ty řeči o sebestylizaci (někdo ji přiznává a jiný se dušuje, že on je zcela upřímný) mi připomínají tolikrát omletý vtípek W. Allena „všichni jsme – přinejmenším v mládí – onanovali a kdo to popírá, ten onanuje dodnes“…

Spise se zeptam primo: “Jake nemoci lze pri surfovani ziskat?”    V Cechach dosud oddelovana “cista medicina” zacina na zapade splyvat s obskurnimi teoriemi lecitelu. Lecitele hraji dulezitou roli ve zdravi obcana,coz zapadni pojistovny pochopily a napr. u svycarske CSS se lze pripojistit i na alternativni terapii. Za pripojisteni ve vysi 5 Euro mesicne proplaci pojistovna az 90% ceny alternativniho lecebneho vykonu.    Ze Psa zname zastance ciste vedy WtD a naopak propagatora alternativy Evropana Originala. Zatimco WtD mne udivuje svoji analytickou pameti,u Evropana jsem prekvapen ucinnou jednoduchosti jeho intuice. Kazdy z nich ma neco do sebe.

Mnoho probděných nocí, přečtené stohy knih, vyrovnané řady prázdných láhví ani plné popelníky nestačí k nalezní odpovědí na otázky sužující mladého člověka. Plamenné diskuze spolupostižených, vzdor autoritám ani útěk do temnot nepřináší klid duši lačnící po poznání. Nalezením jedné pravdy popíráme druhou, existence více možných řešení položené otázky vnáší chaos do plánu bludiště, petrifikované pravdy nabývají kontur domečku z karet.    S věkem a poznáním se vynořují mlhavé, spíše tušené obrysy základních fraktálů. Skládáme z nich komplexní obraz světa vyhovující vstupním podmínkám. S hrůzou rozpoznáme chybu v zadání a začíne znovu. Stále a zas, dokud se nevzdáme.